Samari

Bangladéš

Oficiální název: Bangladéšská lidová republika
Hlavní město: Dháka (asi 12,55 mil. obyvatel)
Rozloha: 144 000 km2
Počet obyvatel: asi 150,5 mil. (červenec 2007)
Jazyk: bangla, angličtina
Měna: 1 bangladéšská taka (BDT)
Gramotnost: 43,1 %
Náboženství: 83 % muslimové, 16 % hinduisté
Časové pásmo: + 6 hodin

Bangladéš, země ve které vás na první pohled upoutají malí, okatí a stále se usmívající lidé. Jejich srdnatost, bezelstnost a zvídavost jsou nepředstavitelné. Tato země není vyhlášeným turistickým cílem a proto jsou mezi místními obyvateli cizinci velmi oblíbenou atrakcí. Před jejich zraky neuniknete nikde. Fronty „na vás“ se budou tvořit nejen na venkově, ale i ve městech. Místní obyvatelé se s vámi ochotně dají do řeči i když si vůbec nerozumíte. Taktéž se velmi rádi fotografují a překážkou není ani když svoji fotku uvidí jen na okamžik na displeji vašeho aparátu. Dělníci na polích odloží své nástroje, aby vás mohli doprovázet na vaší pouti, ženy na vesnicích budou bělošky „dloubat“ do zad a tahat za vlasy v přesvědčení, že se jedná pouze o přelud, v hostincích si k vám bez řečí přisednou, aby si prohlédli, jestli i běloši jí pusou a mohli o tom pak další měsíc vyprávět celé vesnici.

V této zemi je velmi úrodná půda, ale i přesto 50 % lidí žije v podvýživě kvůli ohromnému přelidnění, každoročním záplavám a silným monzunům. Časté záplavy mají především dva hlavní důvody. Prvním je velké množství řek, především se jedná o řeky Džamunu (v Indii Brahmaputra) a Padmu (v Indii Ganga). Druhým je placatost Bangladéše. Jestliže se hladina v Bengálském zálivu zvedne jen o pouhých 10 metrů, hrozí 90 % země záplavy. Na druhou stranu právě na záplavách je většina bengálského obyvatelstva závislá. Přinášejí totiž zemi, živící se převážně zemědělstvím, úrodnou půdu a tedy i život. Jediným místem v Bangladéši, kde je krajina zvlněná horami, je jihovýchodní oblast Chittagongu.
Jak již bylo řečeno, v Bangladéši je velké množství vodních toků. Voda je součástí života tamějších lidí. Ve várce na vodě lidé obchodují, děti prostřednictvím různých loděk cestují do školy, k příbuzným, lodě převážejí obrovské množství materiálu atd. Bangladéšské řeky brázdí neuvěřitelné množství různých typů plavidel. Od obrovských trajektů kotvících v Cox Bazaru, přes historické (ale velmi zachovalé) i 60 let staré trajekty pro přepravu lidí i aut až k malým dřevěným várkám. Lodě se střídají podle různých typů vodních toků. Jedny řeky jsou široké, že člověk nedohlédne na druhou stranu a přeplout je i v období dlouhotrvajícího sucha trvá přinejmenším hodinu. Jiné řeky jsou uzoučké, klikaté a plné romantických zákoutí, ze kterých na vás mávají stále usměvaví Bengálci.

Bangladéš má jednu zvláštnost – nenajdete tam žádné kamení. Voda ho všechno odplaví. Bez kamení není možné postavit dům, silnici ani jiná zařízení. Bengálci tuto situaci vyřešili po svém. Z tamní kvalitní hlíny vypalují cihly, které poté rozbíjejí a používají ke stavbě. Proto téměř na každém kroku narazíte na velký cihelní komín, který je do všech stran obestavěn cihlami.

Největším zdrojem obživy místních obyvatel je rýže, čaj a kukuřice. Mezi jediný vývozní artikl patří juta – nejlevnější přírodní surovina na výrobu textilií.

I přes velkou chudobu je tato krajina protkána barvami. Ať už se jedná o oblečení místních žen, směsici koření na rozsáhlých trzích nebo pestrými barvami hrající dopravní prostředky všeho druhu.
Jedním z nejpopulárnějších sportů v Bangladéši je kriket. Mezi velmi oblíbené sporty patří také fotbal, tenis a badminton.

Krátký pohled do historie