Nemajetní senioři z mála podporují ty nejchudší

Do zlínské charitativní organizace Samari o.s. zatelefonovala důchodkyně paní Bernardína V. z Ústí nad Labem. V Aha ji zaujal článek o útrapách 13-leté Shemy z Bangladéše. Seniorka neváhala a přihlásila se k pomoci. Podle svých možností bude na vzdělání bangladéšských dětí měsíčně přispívat částkou 150 korun. Přidala se tak k panu Jánovi L. z Valašského Meziříčí. Tento obětavý starý pán na stejný účel přispívá částkou 100 korun měsíčně.

Rozhodnutí angažovat se v podpoře vzdělání bangladéšských dětí zdůvodnila paní Bernardína těmito slovy:„Od ledna mi na důchodu přidali 200 korun. Jsem vdova, žiji skromně a tak mohu z těchto prostředků ještě někomu přispět.“ Je obdivuhodné, že kromě Samari spolupracuje ještě s Dobrými anděly.

Původně chtěla paní Bernardína podpořit vzdělání 13-leté Shemy, které po ztrátě jejího původního českého sponzora hrozilo, že ji budou muset její chudí rodiče provdat. Shemy se ale už ujala paní Zuzana ze Zlína. “Tak jsme se s paní Bernardínou dohodly, že peníze daruje na slamovou školu Paddaria. A prý jestli jí příští rok zvýší důchod, tak tu částku zvedne,“ prozradila Petra Nováková, předsedkyně Samari o.s.

Školu ve slamu (chudinské čtvrti) Paddaria založil v roce 2012 český misionář doktor Milan Moskala. Paddaria se nachází v hlavním městě Bangladéše Dháce. O výuku v pěti třídách se starají čtyři učitelky s exotickými jmény Bashanti, Ratna, Shikka a Anjona. Do školy v současnosti chodí celkem 109 žáků.

„Škola je v podstatě jedna malá místnost z plechu, který je připevněný ke zdi zděné budovy. Podlaha je hliněná. Děti se musí učit na etapy, protože najednou se tam všechny nevejdou. Škola Paddaria je určena pro ty nejchudší z nejchudších dětí. Rodiny dětí v minulosti přišly za vidinou lepší budoucnosti do hlavního města. Toto očekávání se ale nenaplnilo a tak rodiny živoří ve slamu a žijí ze dne na den,“ upřesňuje Petra Nováková.
Prostředky od sponzorů slouží především na chod školy, tedy na školní pomůcky pro děti a pro učitele, na nájem a na platy učitelek. „Dětem jsme od roku 2012 darovali z příspěvků českých sponzorů také boty a ponožky na zimu, filtr na vodu, tabule, učebnice a pár knih a rohož, na které děti během vyučování sedí. Zdarma jim ošetřujeme chrup. Rádi bychom dětem zajistili lékařské vyšetření a malou svačinu ve formě banánů,“ říká zakladatel školy zubní lékař a misionář Milan Moskala.

Z Paddarie přišel do Samari dopis od devítiletého chlapce Habibura. Ve slamu žije se svými rodiči a pěti sourozenci. Otec s jeho starším bratrem prodávají na ulici ovoce. To je jediný příjem početné rodiny. „Jsem tak šťastný, že se mohu učit ve škole Paddaria! Tady je všechno zdarma, rodiče nemusí platit za mé vzdělání. Dostávám notesy, knihy, tužky a všechny ostatní věci tak, jak potřebuji. Máme dobré učitelky, mají mě rádi a já je také. Chci se stát lékařem a pomáhat lidem,“ napsal lámavou angličtinou a dětským písmen Habibur.

Možností k pomoci dětem v Bangladéši je více. Kromě tzv.“adopce na dálku,“ kdy sponzor podporuje na vzdělání jedno konkrétní dítě, je možné, byť nevelkými finančnímu dary, přispívat na vzdělání dětem ve slamové škole Paddaria. Když se na účtu Samari číslo 218 288 609/0300 shromáždí více peněz, děti se dočkají i lékařské prohlídky a vytoužené svačiny v podobě jednoho banánu denně…